Úvod do ekonomie
zápisky druháků doplněny z přednášky
Úvod do ekonomie Přednáška 1
Rozdíl mezi vědeckým a nevědeckým poznáním.
Hospodyně: „Vždy, když pověsím prádlo, prší.“
Proč to není úsudek vědecký? Spoléhala se pouze na své smysly, nezapojila svou logiku? Smysly nás mohou klamat, logika nikoli. (Slunce, hotel Panorama, Dopplerův efekt, studená a teplá voda a voda vlažná atd.)
Logika a matematika jsou exaktní vědy. Každý jejich výrok lze buď dokázat, nebo vyvrátit.
MATEMATIKA: a) srozumitelná, (cizinci), b) jednoznačná (výsledek buď platí, nebo ne, spočítáme).
PROČ je matematika důležitá? 1) Neklame (jako někdy smyslové poznání); 2) Výroky jsou jednoznačné.
Algoritmická koncentrace.
Příklad:
Zapíšeme pozorování řady dat. Například: 24, 99, -1, 8, 15, 0, 48, 221, 3, 35, 53, 120, 80, 192, 165, 143, 253, 246, … atd.
Na první pohled chaos. Proto uspořádáme: (-1,0, 3, 8, 15, 24, 35, 48, 53, 80, 99, 120, 143, 165, 192, 221, 246, 253, …)
Uspořádanou sérii dat ale můžeme zapsat též jako: k 2– 2k pro k = 1,2, … n,……… .
Věda jako vytváření (dílčích) obrazů světa, modelů.
Modely používají všechny vědy (fyzika, astronomie, biologie, chemie, ekonomie, sociologie, historie, teologie atd.)
Geometrická koncentrace: sledovat dynamiku procesů. Pozor, zjednodušení na placatý svět!
Verbální koncentrace.
Proč matematické metody v ekonomii nestačí? Dva zdroje poznání: 1) logika + 2) smysly, zdroj získávání dat.
Chceme a musíme žít v tomto světě. Poznáváme, abychom mohli žít lépe.
Ani to k vědeckosti poznání nestačí. Smyslové poznatky + logické poznatky musíme ověřovat, být
vůči nim kritičtí, nevěřit.
Termín: fanatik, označuje ty, kdo se v poznání zastaví na dílčím poznatku, nezpochybňují jej a nedokáží jej rozvíjet, tj. věří v jeho bezpodmínečnou platnost
Vědecké poznatky musejí být KDYKOLI dokazatelné a ověřitelné.
Ekonomie jako nauka
mikroekonomie (jedinec, rodina, firma, tržní struktury atd.);
makroekonomie (růst, nezaměstnanost, inflace, zahraniční obchod, směnné kurzy, bohatství a chudoba národů atd.)
Pozitivní a normativní otázky v ekonomii
Pozitivní otázka: Jak se změní cena benzinu, když vláda zvýší sazbu daně o 15 %?
Normativní otázka: Má se, anebo se nemá postavit cementárna v Českém krasu u obce Tmaň?
Na pozitivní otázky lze pomocí matematických a ekonomických metod analýzy odpovědět jednoznačně ANO,
nebo NE, eventuálně uvést příslušné údaje
Na normativní otázky nelze odpovědět přímo. Nutno znát stanoviska zainteresovaných subjektů, nutno mít k dispozici určitou hodnotovou škálu a znát příslušné preference. Ty se získávají sociologickými metodami, zjišťováním postojů atp.
ZÁKLADNÍ TRŽNÍ SITUACE
Na trhu dochází ke konfrontaci nabídky s poptávkou. Jak si představit poptávku?
Závislost nakupovaného množství na ceně.
Příklad: poptávka (po rohlících za měsíc): Závislost nakupovaného množství na ceně za kus (za jednotku množství).
Nabídka? Příklad: Nabídka rohlíků: Závislost nabízeného množství na ceně za kus.
Konfrontace nabídek s poptávkami ⇒⇒⇒ sloučení obou křivek. Chybná představa rovnováhy.
Cena, při které se trh VYČISTÍ.
Graf 1
Převis nabídky Graf 2
Převis poptávky
Tisíce subjektů reagují na změny cen, přizpůsobují své reakce. Neviditelná ruka trhu je paradigma, které znázorňuje svobodu reagovat na tržní signály.
Existují síly (okolnosti), které kazí, narušují vyčištěné trhy?
1) Spotřebitelé: změny preferencí (móda), počasí, změny příjmů, informace = osvěta (dioxinová vejce a maso) atd.
2) Výrobci: respektování cen vstupů, respektování poptávky, zájem na maximálním zisku (snižování nákladů, nabídka vyššího užitku, inovace atd.)
Nebylo by přece jen v některých případech lepší ceny regulovat? Graf 3
a) Cenový strop. Motiv, nižší nájemné, pomoc mladým, chudým rodinám, umožnit jim důstojné bydlení! Nebo zdravotní služby zdarma, školství zdarma atp.
Následky:
Situace - “Mladé rodiny”
1) majitelé domů, není na vymalování, na rekonstrukci stoupaček, na údržbu bytů a domů + zpomalí, případně zastaví se výstavba nových domů, bytů. --> BYTOVÝ FOND CHÁTRÁ
2) spotřebitelé (vdova), silná poptávka ⇒ vznik černého trhu. Kdo si koupí bydlení na černém trhu?
Usnadní černý trh mladým a chudým rodinám důstojné bydlení?
To, co mělo mladým rodinám pomoci, jim nakonec ještě uškodilo.
Situace - “Malí zemědělci”
b) Cenové dotace, minimální cena. motiv, pomoc jedné z hlavních vrstev národa, malým zemědělcům, soukromníkům, biopaliva s vysokou dotací. Velmi tvrdě pracují, zatímco jiní tunelují, pochybené obchody, atp.
Následky:
1) Nerovnováha na trhu a zásah vlády.
A) Kdo (tj. které ekonomické subjekty) zaplatí dotace a ceny pro zemědělce výhodnější?
B) Co s odkoupenou produkcí?
2) Co malé farmy? Ceny produkce výhodné. Jaké budou následky? Růst nájemného za půdu, tj. zvýšení renty. Tyto následky způsobí růst cen půdy!
Jak reagují farmáři, kteří pracují na vlastní půdě? Prodají ji silnějšímu zájemci. Jak reagují farmáři, kteří obdělávají pronajatou půdu?
Komu plynou zisky nakonec?
To je jedna stránka problému. To byl příklad pozitivního přístupu, pozitivní analýzy v ekonomii. Z diskusí ve sdělovacích prostředcích je na druhou stranu jasné, že se navíc může jednat o problémy normativní povahy:
Je nedotovaná cena zemědělských produktů sociálně únosná? Viz reakce našich zemědělců, ale i vinařů ve Francii, státních zaměstnanců v Řecku, v ČR atd. Nezmizí při nedotovaných nízkých tržních cenách celé vesnice, nezmizí životní styl a cit pro krajinu a pro přírodu?
Je lepší podporovat konkrétní rolníky, anebo celé vesnice, vesnický styl života?
Je lepší dotovat všem důchodcům ceny léků a zdravotních služeb, nebo jen těm, kdo mají nízký příjem?
Přejí si lidé nízké ceny veřejné dopravy = má ji dotovat stát? Má být veškerá zdravotní péče zdarma?
Má být studium na vysoké škole zdarma atd.?
Má americká vláda (EU) ponechat finanční trhy bez pomoci, ať následky nesou ti, kdo je způsobili?
V
principu by to mělo platit. Následky škod by měly postihnout jejich původce, tj. chamtivé, nenasytné bankéře! Protože však na těchto trzích obchodují stamiliony subjektů z různých zemí a tyto trhy jsou (nejen internetem) propojené, hrozí celosvětová panika na finančních trzích, která se rozšíří na další významné trhy.
Tyto následky by mohly způsobit nesrovnatelně větší škody, než regulace, jakkoli je nedokonalá a rovněž způsobuje (jiné) nežádoucí následky.
Můžeme však zaznamenat též opačný postoj: Fanatickou principiálnost. Přesvědčení, že nejlepší je
přenechat všechny nesrovnalosti trhu, který si se všemi problémy poradí sám.
Je takový postoj obhajitelný a udržitelný?