Sociologie - 2. přednáška
Karl Marx
- 1818 – 1883
- nebyl sociolog
- nesepisoval žádnou sociologickou brožuru, jeho sociologie – „mimoděk“
- dějiny jsou dějinami třídních bojů
- ve společnosti je neustále přítomen třídní boj = > směřuje k beztřídní společnosti
- ekonomický determinismus: všechny součásti společnosti se odvíjí od ekonomické sféry (tj. od výrobního způsobu)
- stal se zakladatelem konfliktního přístupu v sociologii
- základna – hospodářství
- nadstavba – vše nad tím (politika etc.)
- ekonomický determinismus . ekonomika ovlivňuej dění ve všech oblastech
- rozdělení společnosti do tříd
Max Weber
- nebyl sociolog, pocházel z protestantské rodiny
- dílo Protestantská etika a duch kapitalismu: Proč se kapitalismus rozmohl zejména v Z. Evropě a USA? (Nizozemí, VB,...) Součástíprotestantské etiky je žít střídmě a být pracovitý à a Weber tvrdí, že proto protestanti naspořili prostředky potřebné k podnikání
-
- Weber: prvnotní jsou ideje à z nich se zrodil kapitalismus - Proti tomu Marx: prvotní je ekonomika |
- základem zkoumání sociologie by mělo být sociální jednání, snaha porozumět jednání každého jednotlivce
- pomůcka tzv. ideálních typů: racionální chování, emocionální chování, tradiční chování
- věnoval se studiu náboženství a byrokracie
IDEÁLNÍ TYP
o VYKONTRASTOVÁNÍ CHARAKTERISTIK, KTERÉ JSOU REÁLNÉ AŽDO NEREÁLNÉHO STUPNĚ A TYTO TYPY POUŽÍVEJTE K POPISU REALITY
Typy moci
o Typ charizmatické moci
o Typ tradiční moci
§ Vládnoucí linie, panovník, tradiční pravidlo - dědění
o Typ legitimní/legální moci
Zamýšlené akty člověka
o Racionální jednání
§ Řízeno centrální jendotkou v hlavě :D
§ Propočítaná koupě auta
o Emocionální jednání
§ Kdo oře pole mé, šetří pluh můj :D
o Tradiční jednání
§ Moravská svatba – únos nevěsty
Vznik směru à Interpretativní sociologie
Sociologie 20. stol. – „moderní sociologie“
Část sociologie se věnuje dějinám, část metodologii.
Obory: sociologie rodiny, (společenských) nerovností, práva, genderu (feministická), kultury, sociálních hnutí…
Paradigmatická struktura sociologie
- Paradigma = vzor
Thomas Kuhn: Struktura vědeckých revolucí
- Paradigma – jednotící model vědy
- Je několik věděckých přístupů – vzájemně si konkurují, ale žádné není nadřazené - existuje několik paradigmat = multiparadigmatičnost sociologie
- několik vzájemně si konkurujících přístupů: 3 základní (viz. Keller)
a) konsensuální – spol. je založena na (psaném či) nepsaném consensu (společenská smlouva) => lidé se shodnou na základních hodnotách a proto spol. funguje (Durkheim – původně náboženství, později dělba práce)
b) konfliktní – mocnější jsou schopni ovládat ty méně mocné (kořeny u Marxe – třídní boj)
c) interpretativní – obrací se k jedinci, který společnost vytváří skrze svou komunikaci s dalšími jedinci (Max Weber). První dvě teorie nechávaly jedince stranou.
Strukturální funkcionalismus
- Talcott Parsons, Robert K. Merton, Durkheim
- strukturální funkcionalismus
o Funkcionalismus – původně biologický přístup vychází z toho, že každáčást má svou funkci; strukturalismus – původ v jazykovědě, společnost má nějaké složení a to ovlivňuje jedince
o všechno ve spoelčnosti muí mít nějakou funkci (pozitivní)
o rozkrádání aut – pozitivní pro národohospodářství – lidé si musí kupovat nové věci
o strukturální – popis uspořádání společnosti – zdůraznění fenoménu – vše ve spoelčnosti má své místo