Socialismus
Socialismus
Počátky
· Platónova ústava
· Utopia od thomase Morea
· Levelleři a diggeři v 17. Stl.
· Politické krédo - reakce na průmyslový kapitalismus
· Nejdříve zájmy řemeslníků a malovýrobců (ohrožení tovární výrobou)
· Spojí se s průmyslovou dělnickou třídou
· Na počátku socializmus fundamentalistický, utopický a revoluční
· Cílem odstranění kapitalistické ekonomiky (založena na tržní směně), a nahradit ji socialistickou ekonomikou (princip společného vlastnictví) = znárodnění majetku, firmy státní
· Představitel Karl Marx
Linie reformistického socializmu
· Pracující jsou začlenění do kapit. Společnosti, zlepšení pracovních podmínek, vliv odborů a pol. stran
· Usilování o postupný přechod k socializmu parlamentní cestou
· Čerpali z knih: humanistické tradice etického solializmu, revizionistický marxinismus
· Bohatí by měli vycházet vstříct chudým
· 20.stl. = soc. hnutí je rozděleno na dva tábory – revoluční socialistické hnutí (vzdor leninovi), jehož příznivci se označili za komunisty a hnutí rreformistických socialistů sledujících ústavní politiku sociálnín demokracie
· Sociální demokraté vypustili nejostřejší principy jako společné vlastnictví a plánování a socialismus začali definovat v pojmech: sociální zabezpečení (důchody, nemocenská, přídavky…), přerozdělení (podpora nezaměstnaných, peníze tam kde chybí) a řízení ekonomiky (ovlivňovat banky)
· Soc. dem. podobná liberalismu
· Obě formy socialismu prošly ke konci 20.stl. – zhroucení komunismu ve východní evropě
Pospolitost
· lidé jsou spjati společným lidstvím
· „Nikdo není ostrov sám pro sebe, každý je kouskem kontinentu, součástí pevniny.“ (John Donne)
· Člověk je utvářen členstvím v různých skupinách a kolektivech
· Důraz na výchovu, lidské chování se vysvětluje poukazem na společenské faktory, než individuální kvality
· Ne konkurence, ale spolupráce
· Kolektiv je víc než jednotlivec
Sociální rovnost
· Jestliže někdo má více než ostatní, upírá ostatním právo, může je omezovat
· Všichni by si měli být rovni, nikdo by nikoho neměl diskriminovat
· Nejde jen o rovnost před zákonem
· Všechno bude všech, zrušení soukromého vlastnictví
· Jde o rovnost výsledků
· Záruka společnosti – lidé nebudou krást, nebudou se zabíjet
· Funkcionáři hromadili nezákonně získaný majetek, byli si „rovnější“, černý obchod atd.
Zdůrazňování potřeb
· Každý by měl mít přístup k jídlu, oblečení – nárok na to, co si zaslouží – i vzdělání, zdravotní péči
· Každý má dělat něco, odměna není přímo úměrná práci, protože všichni si mají být rovni
· Lidé to řešili tak, že pracovali na černo
· „Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb“ – Karl Marx
o Ať každý dělá to, co umí, na ohodnocení to nemá vliv
· Uspokojení základních potřeb je podmínkou hodnotné lidské existence za účasti člověka na veřejném životě
Společenská třída
· Třídy jsou zdrojem společenských rozporů
· Vyzdvihuje zájmy utlačované a vykořisťované dělnické třídy
· Dělnická třída je strůjcem revoluce
· Všichni by si měli být ze sociálního hlediska rovni!
Společné vlastnictví
- Jendo pojetí: Všechno je všech
- Druhé pojetí: Společné vlastnictví je prostředek k rovnosti (politické, sociální, ….)