Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ekologie (autor Zuzanka) <3

19. 2. 2011

 

- věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí
- základní biologická disciplína, ale zároveň využívá další vědy – chemii, fyziku, geografii…
- dělí se podle úrovně studovaných vztahů

Základní pojmy

Jedinec

-          Organismus schopný samostatné existence – např. králík

Populace

-          Soubor jedinců stejného druhu žijící na určitém prostoru v určitém čase

Společenstvo – biocenóza

-          Soubor populací různých druhů (živočichů, rostlin, hub, mikroorganismů), které žijí v určitém biotopu

-          Společenstvo rostlin fytocenóza, živočichů zoocenóza

Biotop

-          Místo, které poskytuje organismům podmínky pro život

-          Charakterizují ho geografické polohy, klima, půdní a hydrologické faktory = abiotické faktory

-          skála, rašeliniště

Ekosystém

-          společenstvo organismů spolu s abiotickými podmínkami

-          společenstva v biotopu à ekosystém

-          rybník, řeka, les, louka

-          největší ekosystém – biosféra

Stanoviště, naleziště

-          přesně topograficky vymezený biotop

-          např. rybník ve Slivenci

Nika

-          ekologická nika není místo, ale myšlenka

-          místo a funkční zařazení (požadavky na biotické a abiotické faktory à na základě toho můžeme např. říci Zde by mohla žít veverka, tzn. Je tu hodně stromů, plodů atd.)

Ekologická valence

-          rozmezí podmínek, za nichž je organismus schopen žít

-          vymezena hranicemi – minimum, optimum, maximum

-          valence vymezuje toleranci druhu

Tolerance

-          schopnost organismů snášet určité rozpětí libovolného faktoru

-          hodně tolerantní druhy – euryvalentní , euryektní – změnám snadno přizpůsobivé – pampeliška

-          málo tolerantní druhy – stenovalentní, stenoektní – fixovány na určité podmínky, těžko se přizpůsobují změnám - sněženka

-          každý druh má svojí křivku příznivého vlivu a valence, která zobrazuje vhodné podmínky

-          euryektní – zmije

-          stenoektní – koala, rak říční

Organismus a prostředí

Podmínky – biotické (souhrn vlivů živočichů na život jedince) a abiotické (sluneční záření, teplota)

Biotické podmínky

-          vzájemné vztahy organismů, které spolu žijí v populaci (vnitrodruhové vztahy)

-          vzájemné vztahy organismů, které spolu žijí v biocenóze (vztahy mezidruhové)

Vnitrodruhové vztahy

-          veškeré vztahy, kontakty

-          kladné (agregace, rozmnožování, získávání potravy, stěhování)

-          záporné (konkurenční) řada vnitrodruhových vztahů je založena na stejných základech jako vztahy mezidruhové, mnohé další vztahy však mohou probíhat pouze mezi jedinci různých druhů

Mezidruhové vztahy

-          styky, vlivy, vazby mezi jedinci dvou nebo více různých druhů, vyhodnocující se obvykle na úrovni populací

-          kladné (komenzalismus, protokooperace, symbióza)

-          záporné (amenzalismus, konkurence, parazitismus, predace)

-          neutrální

Kladné vztahy

Komenzalismus – hyena (komenzál) žere maso, které ulovil lev (hostitel)
                            - vztah mezi hostitelem a komenzálem, komenzál má prospěch, hostiteli je to jedno
                            - epifytické rostliny – orchidej v korunách stromů, měla by málo světla, není parazit, má vzdušné kořeny

Protokooperace – kolektivní hnízdění ptáků, není závazné, lze ho kdykoliv zrušit
                              - oba mají prospěch, ale když spolu nežijí, tak to ničemu nevadí
                              - soužití myší s vrabci – poletí káně – lépe to poznají a mohou se rychle schovat

Mutualismus = symbióza – lišejník – soužití řasa + houba, sinice + houba
                                             - escherichia coli – tlusté střevo, slepé střevo – trávení
                                             - mykorrhiza – soužití houby s kořeny stromů

Negativní vztahy

Amenzalismus – trnovník akát – vypouští do půdy škodlivé látky
                            - záporný vztah, zamezuje růstu dalších jedinců

Konkurence – stejná potrava

Parazitismus – vztah parazit x hostitel
                       - jmelí, tasemnice, klíště …

Podle lokalizace parazitů na hostiteli nebo uvnitř hostitele:
- ektoparaziti –na těle
- endoparaziti – v těle

Podle typu hostitele:
- fytoparaziti
- zooparaziti

Podle délky interakce:
- fakultativní hemiparazit – pouze nějaké látky občas
- obligátní poloparazit – pořád všechny látky

Abiotické podmínky

-          sluneční záření, teplota, voda, půda – edafon (půdní organismy), atmosféra

Teplota

-          vliv na fyziologické funkce organismů

-          každý organismus má své teplotní optimum

-          eurytermní organismy – mají širokou teplotní amplitudu, dokáží žít ve velkém rozmezí teplot, např. bakterie ( -190°C - +100°C i více) … pampeliška, petrklíč

-          stenotermní organismy – mají relativní úzkou teplotní amplitudu, dokáží snášet jen malé kolísání teplot – palma

Allenovo pravidlo
-  v teplejších oblastech mají živočichové větší výběžky tělní – termoregulace – fenek, S Afrika
- v chladnějších oblastech mají živočichové malé výběžky a hustší srst – liška polární

Bergmannovo pravidlo
- jedinci téhož druhu mají v teplejších částech svého areálu menší tělo a menší hmotnost
tučňák císařský – Antarktida – 1 m; 3,4 kg
tučňák galapážský – Galapágy – 0,5 m; 2,5 kg

Rostliny

-          teplomilné – snášejí vysoké teploty

-          chladnomilné – snášejí nízké teploty

-          kryofilní – žijí na sněhu

Živočichové

-          poikilotermní – studenokrevní – ryby, plazi

-          homoitermní – teplokrevní – savci

Hibernace – zimní spánek
Estivace – letní spánek ( přes den je moc horko)

 

 

 

Populace

Skupina určitého druhu žijící v určitém prostoru
Znak: velikost, hustota

Pojmy:
Natalita, mortalita, imigrace, emigrace, početnost, biomasa

Migrace – přesun z určitého území, periodicky ( denní, roční),à potrava, konkurence, teplo, predátoři

Graf populace

Teoreticky křivka J, hustota roste za čas, ale každý areál je omezený – nosná kapacita

è proto křivka S, sigmoidní graf, max. počet jedinců, které může prostředí uživit, vyjadřuje nosnou kapacitu prostředí pro daný druh

Životní strategie

Záleží na porovnávání!

R – stratég
- vysoká růstová rychlost, velký reprodukční potenciál (velká produkce semen…)
- rychlé obsazení prostoru (kolonizace), migrace na nová stanoviště (dobře šiřitelná semena)
- žádná kompetice
- nedosahují nosné kapacity prostředí
- menší velikost, brzká dospělost, menší a početnější potomstvo, méně investují do přežití, více do rozmnožování
- vysoká úmrtnost, mnoho mláďat
- třeba myši

K – stratég
- pomalý růst a vývoj
- větší velikost, opožděné a prodloužené rozmnožování
- méně potomků, velká péče
- člověk, slon

Ekosystém

-          žijí tam různé populace, různé abiotické podmínky

-          největší – biosféra

-          základní funkční jednotka přírody

-          tvořen biocenózou a jejím biotopem

Rozdělení organismů:

Autotrofní – výroba org. Látek z anorganických
heterotrofní – musí přijímat org. Látky
mixotrofie – masožravé kytky, krásnoočko – občas autotrof, občas heterotrof

Primární producent – Autotrof – vyrábí organické látky
Konzumenti – primární – býložravci, žerou producenty
                       - sekundární – masožravci, všežravci, žerou primární konzumenty
                      - terciární – masožravci (velké šelmy)
Dekompozitoři – hl. bakterie a houby, brouci, rozklad mrtvol

Potravní řetězec


- látky a energie zpět do přírody, přesun látek a energie mezi rostlinami (producenty), býložravci, masožravci a rozkladači

Typy: a) pastevně kořistnický
          b) parazitický
          c) dekompoziční

Pastevně kořistnický

-          přenos potravy od primárních producentů přes konzumenty

-          velikost těla živočichů se zvětšuje a početnost se snižuje

-          konečným článkem bývá člověk

-          např. řasy – býložravé ryby – dravé ryby – tuleň – lední medvěd – člověk

Parazitický

-          zdrojem potravy hostitel

-          tělo se zmenšuje, početnost se zvyšuje

-          člověk – klíště

-          člověk – komár – plasmodium – bakterie – bakteriofág

Dekompoziční

-          od odumřelé organické hmoty přes četné následné rozkladače až k mikroorganismům

-          velikost se zmenšuje, početnost se zvyšuje

-          umožňuje koloběh látek v přírodě

-          odumřelý organismus – saprofytní hmyz – houba – bakterie

 

è POTRAVNÍ PYRAMIDA

 

parazitiSekundární konzumenti saprofyti

Primární konzumenti

Primární producenti

Anorganické látky

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář